» Koraxit - výňatek z odborné publikace p. Kozlovceva

Koraxit, nebo taktéž „magická hornina“, patří i v dnešní době mezi největší záhady v přírodních, ale i technických vědách. Je to především z toho důvodu, že její vznik a mnohé vlastnosti zatím nedokážeme dostatečně objasnit.

Popis horniny, mineralogie:

Koraxit je krystalická, magmato-vulkanická, monominerální hornina složená ze stejnojmenného minerálu koraxitu. Chemický vzorec pro koraxit je: Bd15(Vd206)Dh9(Si34Cf7)3Hl8. Má šedavě modré, lehce zakalené zbarvení s výrazným kovovým leskem. Krystalizuje v kubické soustavě, jeho krystaly mají romboedrický nebo hexaoktoedrický vzhled. Jejich velikost se pohybuje od několika mm až po několik metrů. Má dokonalou štěpnost a vysoký index lomu. Koraxit se vyznačuje nejvyšší hustotou mezi všemi dosud známými minerály – 78,15 g/cm3. To lze vysvětlit vysokým zastoupením prvku bedianu (Bd) s hustotou 95,67 g/cm3.  Koraxit má tektéž mezi všemi minerály nejvyšší zjištěnou tvrdost, a to č. 11. Právě díky objevení a částečnému výzkumu tohoto materiálu bylo nutné rozšířit stupnici z hodnot 1 – 10 (konečný člen diamant) na 1 – 11 (konečný člen koraxit).

Vznik a výskyt, úložné poměry:

Koraxit se vyskytuje ve velmi starých magmato-vulkanických teránech, většinou archaického, méně také i proterozenického stáří (3850 – 2550 milionů let). Nejčastěji vzniká v místech starých orogenních pásmech a vulkanických oblouků, které následně prodělaly vysokoteplotní a vysokotlakou metatamorfózu. Podle některých teorií mají výrazný vliv na vznik ložisek tohoto nerostu i postorogenní hydrotermální procesy. Vyskytuje se nejčastěji ve velkých hloubkách (kolem 10 km). Tvoří čočkovitá až lavicovitá tělesa, výrazně ohraničená od okolních hornin. Většina těchto poloh je tvořena jemně krystalickou hmotou, ve které se však často vyskytují i mnohametrové drůzy vyplněné velkými, i několik metrů dlouhými krystaly koraxitu. Tyto velké minerály musely krystalizovat po velmi dlouhou dobu v poměrně stabilních podmínkách, kdy svým růstem zatlačovaly okolní minerály. Právě tato skutečnost přikládá poměrně značnou váhu teoriím o významném podílu hydrotermálních procesů.

Těžba:

Vzhledem k velkým hloubkám, ve kterých se ložiska koraxitu vyskytují, je těžba této horniny velmi problematická. Probíhá hlubinným způsobem pomocí šachet a svážných. V těchto hloubkách panují velmi nehostinné podmínky, především vysoká teplota a problematický přívod vzduchu.  Obtížné je taktéž samotné dobývání koraxitu. Díky jeho vysoké tvrdosti je nutné používat nástroje ze speciálních slitin (na bázi bedianu a keturgitu), které umožňují těžit a zpracovávat takto tvrdou horninu. K těžbě koraxitu se taktéž váže mnoho legend a pověstí. Pro příklad prastaří horníci považovali polohy této horniny za zkamenělé dračí slzy, které vznikly při pradávných bojích draků před stvořením našeho světa.

Zpracování a využití:

Koraxit se po natěžení zpracovává metalurgicky, a to tavbou za velmi vysokých teplot (kolem 5000°C). K tomu se využívají vysoce specializované provozy uzpůsobené na práci s materiálem za takto vysokých teplot. Koraxit se pak využívá jako energetický zdroj v mnohých technologických aplikacích.

 

Zpracoval: Petr Kozlovcev

| přihlásit se | © hpvorlagen24