„Člověk je nejméně on sám, když hovoří o sobě. Dej mu masku, a poví ti pravdu.“ - Oscar Wilde

Venku je mráz a ulice Prahy jsou chladnější než kdy dřív. Před třemi týdny vyšlo v západním tisku prohlášení Charty 77 a státní aparát rozjel masivní vlnu výslechů, represí a strachu. Město je plné šeptandy, udávání a pohledů přes rameno.

U Svobodových v obýváku se ale slaví.

Ondřejovi je dnes dvacet čtyři. K narozeninám si přál něco neobvyklého — večírek ve stylu benátského karnevalu. Jeden večer, kdy masky zakryjí tváře a každý se na chvíli může stát někým jiným. Na stole jsou chlebíčky, z gramofonu hrají nejnovější šlágry a všichni hosté se dobře baví.

Na první pohled je všechno v pořádku… Jenže pod každou maskou se skrývá tvář, kterou by neměl nikdo spatřit.

Jak dlouho člověk dokáže hrát svou roli, než zapomene, kým je doopravdy?

Kolik tajemství se skrývá v jednom naprosto obyčejném bytě?

A co když se to největší nebezpečí nenachází venku za dveřmi, ale sedí přímo mezi vámi?

Vítejte na VEČÍRKU.