Zóna
Žánr a forma: postapokalyptický, sociální drama, vztahový, filozofický, argumentační
Počet hráčů: 6 (3 muži, 3 ženy)
Věk: od 16 let
Čas: 4 hodiny
Doporučení na kostým: oděv, který se hodí do postapo světa (spíše odrbané věci, tlumené barvy, kožené bundy a kabáty)
Venku je už tma. Ještě není tak pozdě, normálně by bylo světlo, ale tady je to jinak. Tady je tma vždycky o něco dřív, než v jiných městech. Je mlha a ve vzduchu je cítit jakýsi štiplavý zápach. Čert ví, odkud to zas vychází. Mladý muž si zvedne límec značně ošuntělého koženého pláště. Tvář má zarostlou neudržovanými vousy a vypadá o dost starší, než ve skutečnosti je. Hospoda je tu jedna jediná, takový zapadlý pajzl, ale nápis má svítící. Jen to první písmeno trochu bledne a poblikává. Zatraceně, Ernst by to měl spravit, bolej z toho oči, pomyslí si muž. V hospodě sedí u stolu s dalšími, pijou levné pivo, povídají si o ničem a vypráví si sprosté vtipy. Pak se k mladému muži nakloní takový hromotluk, uz docela opilý. Že všech sil se snaží udržet hlavu vzpřímeně a soustředí se na artikulaci.“Hele, co by sis přál, kdyby sis moh přát všecko na světě? Já bych si přál, abych byl konečně šťastnej.”
Tomuhle městu říkají Konec světa. A dál za ním už je jen Zóna - místo, kam je vstup přísně zapovězen. Je to prostor, kde se dříve normálně žilo a svět zde fungoval jako kdekoliv jinde. Ale to bylo ještě před Návštěvou - po ní už nic není jako dřív. Zóna je nebezpečná, všude jsou pasti, které vás zabijí nebo nadosmrti změní. Nikdo tam chodit nesmí a ani nechce. Teda kromě Stalkerů…Říká se, že někde hluboko v Zóně je Zlatá koule, tajemný artefakt, který každému, kdo ho najde, splní to nejtajnější přání.
Zóna je komorní larp s atmosférou postapokalyptických světů, s myšlenkou o smyslu bytí a se snahou hledat naději.
Volně inspirováno knihou Piknik u cesty a filmem Stalker.